Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily

V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.

Není to tak dávno, v minulém století se slavilo domnělé milenium sv. Václava 
v roce 1929. Posléze to bylo označeno za chybu, neboť kníže Václav měl být zavražděn v roce 935, čímž se takto uměle stanovený rok přiblížil popisu ve Widukindově Kronice Sasů. V ní je počátek Boleslavovy vlády vložen mezi události roku 936. Chybný rok 929 podle Kosmovy Kroniky Čechů a Kristiánovy legendy prosadil Josef Pekař, bez ohledu na mínění předchůdců považujících za správný rok 936. Odlišnost uvedených letopočtů v písemných pramenech výborně objasnil už v roce 1984 bulharský slavista Ivan Dobrev. Povšiml si, že sedmiletý rozdíl mezi 929 a 936 odpovídá témuž sedmiletému rozdílu mezi kalendářem Antiochejské éry užívaným v 9. století a kalendářem Byzantské éry uzákoněném v Byzantské říši roku 988. Podle Dobreva byl nejprve učiněn soudobý zápis podle Antiochejské éry odpovídající latinskému roku 936 a v 11. století byl v domnění, že je podle Byzantské éry, převeden zkrácený o sedm let na 929.

Čtenáři knihy Bylo to jinak a mých webových stránek to již 10 let znají včetně toho, že stejná sedmiletá chyba je i u ostatních dat z 1. poloviny 10. století. Takže kníže Vratislav a kněžna Ludmila nezemřeli v roce 921, ale o sedm let později 
v roce 928. Tomu odpovídá Gustafsonovou metodou zjištěný Ludmilin dožitý věk 68 roků, oproti vypočtenému legendárnímu o týchž sedm roků zkrácenému věku 61 roků. Do všeho jednoznačně zapadá zjištěný dožitý věk knížete Vratislava 
46 roků, jemuž bylo 33 roků, když se v roce 915 ujal vlády po zemřelém bratru Spytihněvovi. Také tedy nutně musel zemřít až v roce 928.

Omyl s připomenutím legendárního zavraždění knížete Václava po 1 000 letech
v roce 1929 je znám novodobě asi 60 let. Úmrtí kněžny Ludmily v roce 928 je veřejnou informací 10 let. Platí tedy, že s oslavou umučení sv. Ludmily po 
1 100 letech už v roce 2021 se jedná o opakovanou chybu, jež už není chybou,
ale hloupostí?

Jako obvykle je to u českého raného středověku trochu složitější. Novodobý stát Československo a jeho dědic Česká republika musí dbát na uvádění své dávné minulosti, jako dokladu jsoucnosti už v minulosti s tím, že tedy není novodobým uměle vytvořeným státem, ale obnoveným státem s dávnou slavnou historií. 
Proto přetrvávající zapkšlá obava ze změn v historii dávného státu a neochota něco měnit podle nových výzkumů. Byť dlouho jsouce v Evropské unii bychom se už mohli narovnat a nepodlézat sami před sebou.

To není vše. Přičíst je nutno dále naše přetrvávání v postkomunistickém období. 
Tedy zálibu ve slavení, stavění pomníků, udělování vyznamenání za zásluhy 
a přínosy, rozdávání medailí a upomínkových předmětů, vydávání esejistických rozjímání o historii, pořádání schůzí a konferencí, získávání zaštitujících osob 
a organizací a zejména čerpání různých finančních zdrojů na tuto činnost. Právě toto vše se sešlo ve spolku Svatá Ludmila založeném v dostatečném předstihu již 
v roce 2016, aby se vše včas uchopilo do správných rukou a všemu se dalo uvědomnělý směr.

Nechci přímo hanit tento sešlý typ lidí a jejich počínání, někdo to prostě dělat musí. 
Ale pro tyto lidi je příznačné, že jsou poněkud odtrženi od reality, ba ta je pro ně přímo přítěží, takže k ní zaujímají tzv. pozici mrtvého brouka. S uvedeným nadšenectvím se samozřejmě nesnoubí pokora s čekáním do roku 2028, kdy skutečně před 1 100 lety zemřela kněžna Ludmila. Kdo by čekal, když se vše uvedené dá činit už k letošnímu roku, byť je to založeno na zfalšované historii?

Pokročme ještě dále do reality. Není žádný doklad o zavraždění kněžny Ludmily. Vytvoření vražedkyně z dříve hodné kněžny Drahomíry je nápad až příchozích staroslověnských cyriliků v polovině 11. století. Poprávu byl potrestán jejich vyhnáním knížetem Spytihněvem II. v roce 1056 spolu s abatyší kláštera sv. Jiří, 
jež v latinském překladu staroslověnské legendy zvaném Fuit nalezla zalíbení kvůli Ludmilině pohřbu v bazilice sv. Jiří.

Drsná realita současností zní, že všichni uvádějící způsobení vraždy kněžny Ludmily snachou Drahomírou, by měli předložit důkaz pro své tvrzení. Pokud jej nemají, a opravdu nemají, činí obvinění z vraždy bez důkazu, což je v současnosti považováno za trestné křivé nařčení. Proč v novodobé historii nemá nikdo obavu
z obvinění z takového křivého nařčení? Rod Přemyslovců vymřel, nejsou potomci, 
a tak je možno pořádat tanečky na dosud nenalezeném Drahomířině hrobě bez obavy z pohnání k soudu. To je ale přece zcela nemorální počínání. Jak to, že se to přitom tak většinově činí? Právě díky zdánlivému bezpotížnému a beztrestnému opakování starých výkladů a bezohlednému nadšenectví z možnosti slavení 
a pobírání podpor k tomu určených.

Zároveň byť platí, ať si slaví kdo chce co chce, je tady závažná chyba. Při oslavách nedoloženého legendárního zavraždění kněžny Ludmily domněle v roce 921, by se měla projevit určitá míra tolerance zúčastněných k většinové společnosti, jež má přirozený nárok na výklad historie podle přesného znění písemných pramenů 
a dosavadních vědeckých výzkumů. Pak není přijatelné tvrzení organizátorů oslav, že legendární zavraždění mučednice stvořené záměrně myšlenkou se týká také skutečné historické kněžny Ludmily, je součástí naší dávné minulosti a je naší povinností tomu bezvýhradně věřit. Takové věření totiž patří do kostela, nikoli do učebnic dějepisu. Právě tato sebestřednost příslušných historiků a organizátorů oslav zároveň nutících děti ve školách učit se výklady historie podle legend 
o křesťantských mučednících je na počátku 3. tisíciletí už velmi zarážející.

Autor: Jan Cinert | čtvrtek 9.9.2021 12:39 | karma článku: 15,64 | přečteno: 863x
  • Další články autora

Jan Cinert

Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky

Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.

28.9.2011 v 17:54 | Karma: 15,96 | Přečteno: 2317x | Diskuse| Společnost

Jan Cinert

Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností

Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.

8.11.2010 v 12:00 | Karma: 25,82 | Přečteno: 4300x | Diskuse| Společnost

Jan Cinert

Sámův Wogastisburg nalezen

Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.

4.11.2010 v 15:00 | Karma: 18,86 | Přečteno: 4693x | Diskuse| Věda

Jan Cinert

Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno

Sto padesát let se zcela samozřejmě předpokládalo, že v rotundě sv. Kateřiny je vyobrazeno povolání Přemysla od pluhu a celkem dvacet sedm vyobrazených postav se štíty jsou přemyslovská knížata. Stále uplatňovaným oficiálním názorem je, že malby byly provedeny v závislosti na Kosmově kronice.

16.8.2010 v 16:25 | Karma: 16,26 | Přečteno: 3008x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Ostatky sv. Anežky se nenalezly, najdou se ostatky Boleslava I.?

Přede dvěma měsíci byly za velkého mediálního zájmu hledány ostatky sv. Anežky. Ostatky Boleslava I. nehledá nikdo. Proč ten rozdíl?

29.3.2010 v 7:50 | Karma: 13,36 | Přečteno: 1350x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Sv. Václav - světec a panovník, celkem zbytečná výstava

Včera byla v Národním muzeu zpřístupněna výstava připravená pod záštitou prezidenta Václava Klause a sponzorovaná pojišťovnou UNIQUA. Žádné skutečné, ani domnělé výročí sv. Václava nyní není.

25.3.2010 v 20:36 | Karma: 13,11 | Přečteno: 1614x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Věřit v pravost Kristiánovy legendy je výhodné

Téměř v každé knize o české historii 9. a 10. století se setkáváme s hojnými citacemi z tzv. Kristiánovy legendy. Často je podle této legendy i vykládán smysl našich nejstarších dějin.

18.2.2010 v 19:39 | Karma: 14,31 | Přečteno: 1923x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Pravda o židovské dívce Ester

Její příběh ve Starém zákoně posiloval Židy za holokaustu. Nedávno se na tomto blogu objevil názor, že v příběhu obsažené pověšení deseti Hamanových/Amanových synů je stará věštba o popravě deseti nacistických pohlavárů.

30.10.2009 v 15:12 | Karma: 12,91 | Přečteno: 2373x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Neoslavené výročí – Před 1100 roky začal vznikat český stát

Dosavadní výklad nejstarší české historie předpokládal, že prvotním státotvorným projevem bylo přijetí křesťanství knížetem Bořivojem. Jenže historická věda není legenda o křesťanském mučedníkovi. Skutečný státotvorný proces byl zahájen roku 909. Tohoto roku došlo k první přemyslovské územní expanzi a to do jižních Čech. Získali tak monopol na obchod se solí v téměř celých Čechách a zřejmě částečně i na Moravě. Vzestup přemyslovské moci byl zahájen.

27.10.2009 v 14:08 | Karma: 22,92 | Přečteno: 1603x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Před třemi roky zemřel antropolog Emanuel Vlček

Nesmazatelně se zapsal do historie hledání pravdivé podstaty nejstarších českých dějin. Před třemi desetiletími zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců, odlišné od dodnes uplatňovaného oficiálního výkladu.

24.10.2009 v 17:02 | Karma: 18,76 | Přečteno: 2307x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?

Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.

23.10.2009 v 23:06 | Karma: 31,00 | Přečteno: 5599x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2662x
Nezávislý historik, autor knihy Bylo to jinak (2008) a Vznik přemyslovské državy – Od oráče Přemysla po knížete Boleslava (2021), více na http://www.bylotojinak.cz/vznik-premyslovske-drzavy.


p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa

Seznam rubrik

Oblíbené články