Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno
Malby ve skutečnosti zobrazují obecný mýtus o předání vlády osmiletého Venušina cyklu Oráčovi, představujícího devatenáctiletý Lunárněsolární cyklus. Součástí mýtu je nalezení Oráče při orbě denními blíženci Světlo a Stín. Za Letní bohyní předávající symbol vlády, kruhovou chvarenu, je v řadě osm opláštěných postav se štíty. Ty nejsou pohanskými knížaty podle Kosmovy kroniky, ale představují osm roků Venušina cyklu, jehož je Letní bohyně personifikací. Ve vyšším pásu výmalby se nachází devatenáct postav, rovněž se štíty, které vyjadřují počet roků Lunárněsolárního cyklu. Z nich je prvních deset opláštěných, protože první poloviny cyklů byly považovány za bohaté, na rozdíl od chudých druhých polovin. Nejznámější v tomto smyslu je výklad snů o sedmi tučných a sedmi hubených kravách biblickým Josefem. Číslovka deset se objevuje v obdobných mýtech všude na světě, kde byl devatenáctiletý cyklus znám.
Při použití tzv. porovnávací metody, čili nalezení společné podstaty pro různé obdoby mýtu, je nepochybné, že znojemské malby mají uvedený významový obsah. Jsou unikátním dokladem mísení tzv. pohanských představ s nastupujícím křesťanstvím. Není na tom nic divného, neboť jak uvedené cykly, tak i příchod spasitele Ježíše Krista vycházejí z astrálních principů. Proto je výmalbou vyjádřena i rovnice pro tzv. Platónův rok v délce 25 920 let. Během něho dojde ke vzájemnému pootočení hvězdné oblohy a zeměkoule o 360°.
Vnitřní výmalba rotundy tedy nemá vůbec nic společného s Kosmovou kronikou a pražskými Přemyslovci. Není také nadále nutné vázat časový vznik maleb na údajný počet vyobrazených Přemyslovců.
Celý článek viz - Oráčský výjev ve znojemské rotundě sv. Kateřiny, nejsou zde Přemyslovci
Jan Cinert
Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily
V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.
Jan Cinert
Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky
Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností
Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.
Jan Cinert
Sámův Wogastisburg nalezen
Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.
Jan Cinert
Ostatky sv. Anežky se nenalezly, najdou se ostatky Boleslava I.?
Přede dvěma měsíci byly za velkého mediálního zájmu hledány ostatky sv. Anežky. Ostatky Boleslava I. nehledá nikdo. Proč ten rozdíl?
Jan Cinert
Sv. Václav - světec a panovník, celkem zbytečná výstava
Včera byla v Národním muzeu zpřístupněna výstava připravená pod záštitou prezidenta Václava Klause a sponzorovaná pojišťovnou UNIQUA. Žádné skutečné, ani domnělé výročí sv. Václava nyní není.
Jan Cinert
Věřit v pravost Kristiánovy legendy je výhodné
Téměř v každé knize o české historii 9. a 10. století se setkáváme s hojnými citacemi z tzv. Kristiánovy legendy. Často je podle této legendy i vykládán smysl našich nejstarších dějin.
Jan Cinert
Pravda o židovské dívce Ester
Její příběh ve Starém zákoně posiloval Židy za holokaustu. Nedávno se na tomto blogu objevil názor, že v příběhu obsažené pověšení deseti Hamanových/Amanových synů je stará věštba o popravě deseti nacistických pohlavárů.
Jan Cinert
Neoslavené výročí – Před 1100 roky začal vznikat český stát
Dosavadní výklad nejstarší české historie předpokládal, že prvotním státotvorným projevem bylo přijetí křesťanství knížetem Bořivojem. Jenže historická věda není legenda o křesťanském mučedníkovi. Skutečný státotvorný proces byl zahájen roku 909. Tohoto roku došlo k první přemyslovské územní expanzi a to do jižních Čech. Získali tak monopol na obchod se solí v téměř celých Čechách a zřejmě částečně i na Moravě. Vzestup přemyslovské moci byl zahájen.
Jan Cinert
Před třemi roky zemřel antropolog Emanuel Vlček
Nesmazatelně se zapsal do historie hledání pravdivé podstaty nejstarších českých dějin. Před třemi desetiletími zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců, odlišné od dodnes uplatňovaného oficiálního výkladu.
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?
Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2662x
p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa