Jestliže se odpoutáme od všech dosavadních romanticko národoveckých výkladů o smyslu tzv. Sámovy říše, dojdeme podle kritického vyhodnocení Kroniky tzv. Fredegara k úplně jinému pohledu na smysl textu této kroniky. Sámo nevytvořil žádnou rozsáhlou říši ani kmenový svaz a nebyl prvním sjednotitelem západních Slovanů. Byl to pouze francký dobrodruh s organizačním a obchodním talentem. Za protiavarského povstání v roce 623 jej díky jeho schopnostem začali Slované sousedící s Avary uznávat za vládce, na dnes obtížně vymezitelném území.
V roce 631 se uskutečnil francký vojenský vpád do Sámem ovládaného území ve třech samostatných proudech. Základem této staré taktiky bylo překonání hlavní terénní překážky na hranici napadeného území několika samostatnými vojsky. Tím bylo zabráněno soustředění bránícího vojska na jednom místě, což zvyšovalo pravděpodobnost úspěchu proniknutí na napadené území. Následně se samostatné proudy spojily na okraji napadeném území a společně uskutečnily mohutný vpád do samotného středu napadené země.
Jedinou takovou hlavní terénní překážkou, v případě Sámem ovládaného území, je střední Dunaj mezi ústími řek Kampa a Morava. Na pravém břehu Dunaje se v místě očekávaného hlavního náporu Austrasijců nalézá město Traismauer, postavené na troskách římského opevněného tábora jménem Augustianis. Toto místo Au-gust-ian-is je hledaným Wo-gast-is-burgem. Pozdějším názvem je Trigisamo, v němž je jmenný kořen Trig- překladem -gast-, obojí primárně stín. Následně vzniklo zkomolené Treisinmure a z toho dnešní Traismauer (Traiská zeď).
Ze všech dosud uváděných možných lokalizací Wogastisburgu, pouze toto umístění vyhovuje z více ohledů. Souzní s etymologií, geografií, morfologií a archeologickými nálezy určujícími oblast protiavarského povstání. Ztotožnění Wogastisburgu s ruinami římského tábora Augustianis je možno považovat za téměř jisté.
Celý článek viz - Místo Sámova Wogastisburgu nalezeno
Jan Cinert
3. 10. 2010
