Malby ve skutečnosti zobrazují obecný mýtus o předání vlády osmiletého Venušina cyklu Oráčovi, představujícího devatenáctiletý Lunárněsolární cyklus. Součástí mýtu je nalezení Oráče při orbě denními blíženci Světlo a Stín. Za Letní bohyní předávající symbol vlády, kruhovou chvarenu, je v řadě osm opláštěných postav se štíty. Ty nejsou pohanskými knížaty podle Kosmovy kroniky, ale představují osm roků Venušina cyklu, jehož je Letní bohyně personifikací. Ve vyšším pásu výmalby se nachází devatenáct postav, rovněž se štíty, které vyjadřují počet roků Lunárněsolárního cyklu. Z nich je prvních deset opláštěných, protože první poloviny cyklů byly považovány za bohaté, na rozdíl od chudých druhých polovin. Nejznámější v tomto smyslu je výklad snů o sedmi tučných a sedmi hubených kravách biblickým Josefem. Číslovka deset se objevuje v obdobných mýtech všude na světě, kde byl devatenáctiletý cyklus znám.
Při použití tzv. porovnávací metody, čili nalezení společné podstaty pro různé obdoby mýtu, je nepochybné, že znojemské malby mají uvedený významový obsah. Jsou unikátním dokladem mísení tzv. pohanských představ s nastupujícím křesťanstvím. Není na tom nic divného, neboť jak uvedené cykly, tak i příchod spasitele Ježíše Krista vycházejí z astrálních principů. Proto je výmalbou vyjádřena i rovnice pro tzv. Platónův rok v délce 25 920 let. Během něho dojde ke vzájemnému pootočení hvězdné oblohy a zeměkoule o 360°.
Vnitřní výmalba rotundy tedy nemá vůbec nic společného s Kosmovou kronikou a pražskými Přemyslovci. Není také nadále nutné vázat časový vznik maleb na údajný počet vyobrazených Přemyslovců.
Celý článek viz - Oráčský výjev ve znojemské rotundě sv. Kateřiny, nejsou zde Přemyslovci
