Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Před třemi roky zemřel antropolog Emanuel Vlček

Nesmazatelně se zapsal do historie hledání pravdivé podstaty nejstarších českých dějin. Před třemi desetiletími zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců, odlišné od dodnes uplatňovaného oficiálního výkladu.

V životě občana E. Vlčka se odráží česká historie 2. poloviny 20. století. Narodil se 1. 3. 1925 a za války mu jeho otec zajistil vyřazení ze seznamu lidí pro totální nasazení do Velkoněmecké říše. Po válce vystudoval antropologii na Univerzitě Karlově. Za Pražského povstání v roce 1945 byl raněn u jedné z barikád a v roce 1968 za sovětské okupace ošetřoval raněné u Národního muzea. Během následné normalizace byl zbaven své funkce vedoucího antropologického oddělení v Národním muzeu a posléze byl jako nepostradatelný odborník vzat na milost.

V životě výjimečně schopného odborníka E. Vlčka se odráží celkem běžný vývoj každé podobné výrazné individuality. V roce 1955 byl pověřen výzkumem ostatků našich panovníků a významných osobností. Mimo mnohé jiné činnosti, například přednášení antropologie na bratislavské universitě J. A. Komenského a paleontologie člověka na Univerzitě Karlově v Praze, napsal několik desítek knih.

Jednou věcí se však odlišil od jiných významných kapacit ve svém oboru. Při určování dožitého věku prvních Přemyslovců, jejichž antropologický výzkum vedl, použil výsledky tehdy nepříliš ověřené Gustafsonovy metody. Původní Gustafsonova metoda spočívající na změnách vztahu šesti bodů sledovaných na rozřízlém zubu byla ověřena na soudobých populacích. Na paleoantropologických nálezech se dá Gustafsonova metoda ověřit obtížně, protože nejsou známa všechna data osob zemřelých před tisíci lety.

Když Vlček před třiceti lety zveřejnil, že kníže Vratislav se dožil čtyřiceti šesti let, oproti předpokládaným třiceti třem, sv. Václav čtyřiceti dvou až čtyřiceti pěti, oproti dvaceti osmi a Oldřich čtyřiceti dvou oproti padesáti devíti, zvedla se ze strany historiků vlna odporu proti správnosti použité metody. Nyní se však ukazuje, že tyto výsledky byly skutečně obrovským úspěchem moderní vědy a jsou výjimečně přesné. O Vratislavovi po úpravě ročního data víme, že zemřel 21. 2. 928, kdyby se narodil na podzim, dožil by se o několik měsíců méně nežli čtyřiceti šesti let. Prof J. Kilian v rámci výzkumu E. Vlčka stanovil Gustafsonovou metodou dožitý věk 45.7 ±5,9 roku. Totéž se opakuje u kněžny Ludmily, zemřela 15.-16. 10. 928 v šedesáti osmi letech, a kdyby se narodila na jaře, byl by údaj 68,5 ±5,6 roku opět neuvěřitelně přesný.

Jednu chybu ovšem E. Vlček udělal, a to když historici jeho výsledky zásadně odmítli a on na jejich obhajobu zůstal zcela sám. V dobré víře, že i historici odvádějí bezchybnou práci tak jako on, pokusil se své zjištěné dožité věky zařadit do oficiálně uznávané chronologie. Tímto dáváním dohromady hrušek s jablky došel k nepřijatelné sestavě dat. Oprávněně ji historici odmítli a tím také došlo ke znevážení jeho skvělé práce antropologa, což trvá dodnes. U světově uznávané kapacity v oboru antropologie zjevně došlo na přísloví „Doma není nikdo prorokem“ a dodejme „v Čechách obzvláště ne“.

Emanuel Vlček sice 24. 10. 2006 odešel z tohoto světa, ale neodešla s ním jeho vynikající práce. Použijeme-li další přísloví „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“, je jasné, že se dočkáme úplné rehabilitace zjištěných dožitých věků prvních Přemyslovců a jejich identifikace. Pravda vždy nakonec vyjde najevo, byť jí to někdy déle trvá.

Autor: Jan Cinert | sobota 24.10.2009 17:02 | karma článku: 18,76 | přečteno: 2307x
  • Další články autora

Jan Cinert

Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily

V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.

9.9.2021 v 12:39 | Karma: 15,64 | Přečteno: 863x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky

Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.

28.9.2011 v 17:54 | Karma: 15,96 | Přečteno: 2317x | Diskuse| Společnost

Jan Cinert

Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností

Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.

8.11.2010 v 12:00 | Karma: 25,82 | Přečteno: 4300x | Diskuse| Společnost

Jan Cinert

Sámův Wogastisburg nalezen

Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.

4.11.2010 v 15:00 | Karma: 18,86 | Přečteno: 4693x | Diskuse| Věda

Jan Cinert

Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno

Sto padesát let se zcela samozřejmě předpokládalo, že v rotundě sv. Kateřiny je vyobrazeno povolání Přemysla od pluhu a celkem dvacet sedm vyobrazených postav se štíty jsou přemyslovská knížata. Stále uplatňovaným oficiálním názorem je, že malby byly provedeny v závislosti na Kosmově kronice.

16.8.2010 v 16:25 | Karma: 16,26 | Přečteno: 3008x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Ostatky sv. Anežky se nenalezly, najdou se ostatky Boleslava I.?

Přede dvěma měsíci byly za velkého mediálního zájmu hledány ostatky sv. Anežky. Ostatky Boleslava I. nehledá nikdo. Proč ten rozdíl?

29.3.2010 v 7:50 | Karma: 13,36 | Přečteno: 1350x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Sv. Václav - světec a panovník, celkem zbytečná výstava

Včera byla v Národním muzeu zpřístupněna výstava připravená pod záštitou prezidenta Václava Klause a sponzorovaná pojišťovnou UNIQUA. Žádné skutečné, ani domnělé výročí sv. Václava nyní není.

25.3.2010 v 20:36 | Karma: 13,11 | Přečteno: 1614x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Věřit v pravost Kristiánovy legendy je výhodné

Téměř v každé knize o české historii 9. a 10. století se setkáváme s hojnými citacemi z tzv. Kristiánovy legendy. Často je podle této legendy i vykládán smysl našich nejstarších dějin.

18.2.2010 v 19:39 | Karma: 14,31 | Přečteno: 1923x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Pravda o židovské dívce Ester

Její příběh ve Starém zákoně posiloval Židy za holokaustu. Nedávno se na tomto blogu objevil názor, že v příběhu obsažené pověšení deseti Hamanových/Amanových synů je stará věštba o popravě deseti nacistických pohlavárů.

30.10.2009 v 15:12 | Karma: 12,91 | Přečteno: 2373x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Neoslavené výročí – Před 1100 roky začal vznikat český stát

Dosavadní výklad nejstarší české historie předpokládal, že prvotním státotvorným projevem bylo přijetí křesťanství knížetem Bořivojem. Jenže historická věda není legenda o křesťanském mučedníkovi. Skutečný státotvorný proces byl zahájen roku 909. Tohoto roku došlo k první přemyslovské územní expanzi a to do jižních Čech. Získali tak monopol na obchod se solí v téměř celých Čechách a zřejmě částečně i na Moravě. Vzestup přemyslovské moci byl zahájen.

27.10.2009 v 14:08 | Karma: 22,92 | Přečteno: 1603x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?

Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.

23.10.2009 v 23:06 | Karma: 31,00 | Přečteno: 5599x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2662x
Nezávislý historik, autor knihy Bylo to jinak (2008) a Vznik přemyslovské državy – Od oráče Přemysla po knížete Boleslava (2021), více na http://www.bylotojinak.cz/vznik-premyslovske-drzavy.


p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa

Seznam rubrik

Oblíbené články