Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pravda o židovské dívce Ester

Její příběh ve Starém zákoně posiloval Židy za holokaustu. Nedávno se na tomto blogu objevil názor, že v příběhu obsažené pověšení deseti Hamanových/Amanových synů je stará věštba o popravě deseti nacistických pohlavárů.

Jsem odpůrce hledání podobných věšteb, navíc podle později zapsaných textů. Zmíněný názor mně proto donutil k napsání rozboru Knihy Ester podle mé teorie o původu mýtů v časových poučkách. Chápu, že každý nepatří mezi zasvěcence, a proto nejprve zmíním základní princip stavby mýtů. Letní bohyně, čili letní vegetační období, rituálním ukázáním své nahoty, či později převlečením za prostitutku, přelstila Solární rok, převzala vládu nad časem a začala první, ženská polovina osmiletého Venušina cyklu. Po jejím skončení pokračovala druhá, mužská polovina, kdy vládl, aby to bylo spravedlivé, původní mužský Solární rok.

Jenže víceletých cyklů bylo víc, mimo osmiletého Venušina cyklu také dvanáctiletý Jupiterův rok a devatenáctiletý Velký lunárněsolární cyklus. V mýtech se tím uplatňuje soupeření mezi héroi představující různé víceleté cykly. Příběh Ester je ve skutečnosti vystavěn na obhajobě Venušina cyklu reprezentovaného Ester, uznání platnosti počítání času podle Jupiterova roku a následném odmítnutí pokročilejšího Velkého lunárněsolárního cyklu.

Král Achašveroš/Asver ve třetím roce své vlády přikázal královně Vasti, aby přede všemi ukázala svojí krásu, ta to však odmítla. Takové sebevědomé ženské chování by se podle „mudrců znajících časy“ mohlo rozšířit po celé zemi. Bylo rozhodnuto, že královně Vasti bude odejmuta vláda i bohatství a raději nalezena nová královna.

V sedmém roce Achašverova panování byla za královnu určena židovská dívka Ester, která nežádala žádného bohatství. U brány paláce pak sedal Esteřin bratranec Mardocheus (Marduk, bůh typu Jupiter). Ten se dozvěděl, že „strážci prahu“ Bigtan a Teres (denní blíženci Světlo a Stín) chtějí svrhnout krále Achašvera a přes Ester mu vše oznámil. Nespokojenost blíženců je častým prvkem, který vede k nalezení nového časového héroa. V Kosmově kronice způsobila nespokojenost blíženců (rozhádaných mužů na Libušině soudě) nalezení héroje 19letého cyklu Přemysla. V knize Ester byli blíženci oběšeni, ale příchod héroje Hamana s jeho manželkou Novolunní dívkou Zeres (Zora) byl neodvratný. Bylo nařízeno jeho uctívání, pouze Mardocheus, v příběhu Žid, se mu odmítl klanět.

V prvním měsíci dvanáctého roku Achašverovi vlády, čili v posledním roce Jupiterova roku, se Haman rozhodl nechat pobít všechny Židy a oběsit Mardocha. Král se však rozpomenul na své zachránění Mardochem před vzbouřenými blíženci. V posledním měsíci dvanáctého roku nařídil jeho uctívání a Hamana dal naopak pověsit na obří šibenici vysoké padesát loktů, původně určené pro Mardocha.

Bylo také pověšeno deset Hamanových synů, zde vyjadřujících polovinu 19letého cyklu, neboť v polovině desátého roku se poloviny proměňovaly. To samozřejmě nemá s nacistickými pohlaváry nic společného. Právě poloviny časových cyklů se v kalendářích výrazně uplatnily. Staří Řekové počítali čas podle Olympiád konaných po čtyřech letech, tedy po polovině Venušina cyklu. Totéž platí pro staré Slovany, jak dokládá Dívčí válka, obdoba řeckého Boje s Amazonkami. Polovina Jupiterova roku se stala základní židovskou mytologickou číslicí, která se uplatnila v šesticípé hvězdě a je obsažena zřejmě i v tzv. „sedmirameném svícnu“. Ten má ve skutečnosti tři ramena na jedné straně a tři na druhé, to je celkem šest, nikoliv sedm. Svícen byl původně asi piktogram vyjadřující polovinu Jupiterova roku.

Příběh Ester je obdobou jiných mýtů o zavádění Velkého lunárněsolárního cyklu, jako například řecký Únos Heleny nebo naše Nalezení oráče Přemysla. Epickým obohacením mýtu a spojením s židovským národem, vznikl výsledný příběh. Je to zároveň další důkaz, že současný většinový výklad o zbožnění původně skutečných osob v mýtech je nesmysl. Naopak byly polidštěny astrální principy, aby se o nich mohly vyprávět příběhy podobné lidským.

Celý článek viz - Kniha Ester

 

Autor: Jan Cinert | pátek 30.10.2009 15:12 | karma článku: 12,91 | přečteno: 2373x
  • Další články autora

Jan Cinert

Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily

V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.

9.9.2021 v 12:39 | Karma: 15,64 | Přečteno: 863x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky

Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.

28.9.2011 v 17:54 | Karma: 15,96 | Přečteno: 2317x | Diskuse| Společnost

Jan Cinert

Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností

Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.

8.11.2010 v 12:00 | Karma: 25,82 | Přečteno: 4300x | Diskuse| Společnost

Jan Cinert

Sámův Wogastisburg nalezen

Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.

4.11.2010 v 15:00 | Karma: 18,86 | Přečteno: 4693x | Diskuse| Věda

Jan Cinert

Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno

Sto padesát let se zcela samozřejmě předpokládalo, že v rotundě sv. Kateřiny je vyobrazeno povolání Přemysla od pluhu a celkem dvacet sedm vyobrazených postav se štíty jsou přemyslovská knížata. Stále uplatňovaným oficiálním názorem je, že malby byly provedeny v závislosti na Kosmově kronice.

16.8.2010 v 16:25 | Karma: 16,26 | Přečteno: 3008x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Ostatky sv. Anežky se nenalezly, najdou se ostatky Boleslava I.?

Přede dvěma měsíci byly za velkého mediálního zájmu hledány ostatky sv. Anežky. Ostatky Boleslava I. nehledá nikdo. Proč ten rozdíl?

29.3.2010 v 7:50 | Karma: 13,36 | Přečteno: 1350x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Sv. Václav - světec a panovník, celkem zbytečná výstava

Včera byla v Národním muzeu zpřístupněna výstava připravená pod záštitou prezidenta Václava Klause a sponzorovaná pojišťovnou UNIQUA. Žádné skutečné, ani domnělé výročí sv. Václava nyní není.

25.3.2010 v 20:36 | Karma: 13,11 | Přečteno: 1614x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Věřit v pravost Kristiánovy legendy je výhodné

Téměř v každé knize o české historii 9. a 10. století se setkáváme s hojnými citacemi z tzv. Kristiánovy legendy. Často je podle této legendy i vykládán smysl našich nejstarších dějin.

18.2.2010 v 19:39 | Karma: 14,31 | Přečteno: 1923x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Neoslavené výročí – Před 1100 roky začal vznikat český stát

Dosavadní výklad nejstarší české historie předpokládal, že prvotním státotvorným projevem bylo přijetí křesťanství knížetem Bořivojem. Jenže historická věda není legenda o křesťanském mučedníkovi. Skutečný státotvorný proces byl zahájen roku 909. Tohoto roku došlo k první přemyslovské územní expanzi a to do jižních Čech. Získali tak monopol na obchod se solí v téměř celých Čechách a zřejmě částečně i na Moravě. Vzestup přemyslovské moci byl zahájen.

27.10.2009 v 14:08 | Karma: 22,92 | Přečteno: 1603x | Diskuse| Kultura

Jan Cinert

Před třemi roky zemřel antropolog Emanuel Vlček

Nesmazatelně se zapsal do historie hledání pravdivé podstaty nejstarších českých dějin. Před třemi desetiletími zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců, odlišné od dodnes uplatňovaného oficiálního výkladu.

24.10.2009 v 17:02 | Karma: 18,76 | Přečteno: 2307x | Diskuse| Ostatní

Jan Cinert

Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?

Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.

23.10.2009 v 23:06 | Karma: 31,00 | Přečteno: 5599x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2662x
Nezávislý historik, autor knihy Bylo to jinak (2008) a Vznik přemyslovské državy – Od oráče Přemysla po knížete Boleslava (2021), více na http://www.bylotojinak.cz/vznik-premyslovske-drzavy.


p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa

Seznam rubrik

Oblíbené články