Neoslavené výročí – Před 1100 roky začal vznikat český stát
Tehdy Přemyslovci ovládli, dosud ne zcela objasněným způsobem, velkou část jižních Čech. Zřejmě využili devastace jižních Čech Staromaďary a vybudovali zde nové místní ústředí, hradiště Doudleby. K němu převedli solnou stezku vedoucí od rakouského Salzburku do nitra Čech a začali ovládat trasu solné stezky vedoucí i do dalších, nepřemyslovských knížectví. Není pak divu, že významný doudlebský úděl byl přidělen Spytihněvovu mladšímu bratrovi Vratislavovi a později také knížeti sv. Václavovi. Ze cla na sůl plynoucí bohatství vedlo k vybudování nového přemyslovského ústředí, Pražského hradu a později i velké baziliky sv. Jiří. Byť se to někomu může zdát překvapivé, není na tom nic zvláštního. Velká Morava vznikla na Jantarové stezce a podstata říše Boleslava I. také spočívala v ovládnutí co nejdelšího úseku obchodní magistrály mezi Saskem a Kyjevem.
Proč nevzpomínáme na takové kulaté výročí? Jsme zvyklí si připomínat bolestínská jubilea, kdy nám Čechům někdo ublížil a kdy jsme se vymanili z područí toho, kdo nám ublížil. Vlastní podstata naší historie nám pak uniká.
Ba co víc, nechceme se vzdát svých stávajících neměnných jistot a odmítáme nové. Když jsem upozornil paní Ivetu Toušlovou na možnost natočení reportáže pro Toulavou kameru na ČT o Doudlebech, jejich mimořádné minulosti a významného výročí založení, byla odpověď stručná: „Děkujeme za zajímavou knihu pro Ivetu Toušlovou a věříme, že náš pořad Toulavá kamera budete se zájmem sledovat i nadále“. Bylo velmi milé, že byla přiložena její vlastoručně podepsaná fotografie. Když jsem na totéž upozornil starostu Doudleb a poslal mu pro vysvětlení svojí knihu Bylo to jinak, vůbec se neobtěžoval s odpovědí.
Také jste si všimli, že v ČT jsou vysílány pořady o historii pouze zakoupené ze zahraničí? Prozradím vám proč. Dotazy jsem zjistil, že zde není zaměstnán nikdo, kdo by byl zaměřen na starší českou historii. Je prostě snadnější vnucovat divákům, že je důležité co kdo včera řekl, co na to někdo jiný řekl a co dnes na to aktuálně další řekl. Následující den už sice nikdo neví co kdo řekl, ale to je jedno, protože někdo zase něco řekl a někdo jiný na to něco řekl.
Jan Cinert
Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily
V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.
Jan Cinert
Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky
Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností
Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.
Jan Cinert
Sámův Wogastisburg nalezen
Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.
Jan Cinert
Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno
Sto padesát let se zcela samozřejmě předpokládalo, že v rotundě sv. Kateřiny je vyobrazeno povolání Přemysla od pluhu a celkem dvacet sedm vyobrazených postav se štíty jsou přemyslovská knížata. Stále uplatňovaným oficiálním názorem je, že malby byly provedeny v závislosti na Kosmově kronice.
Jan Cinert
Ostatky sv. Anežky se nenalezly, najdou se ostatky Boleslava I.?
Přede dvěma měsíci byly za velkého mediálního zájmu hledány ostatky sv. Anežky. Ostatky Boleslava I. nehledá nikdo. Proč ten rozdíl?
Jan Cinert
Sv. Václav - světec a panovník, celkem zbytečná výstava
Včera byla v Národním muzeu zpřístupněna výstava připravená pod záštitou prezidenta Václava Klause a sponzorovaná pojišťovnou UNIQUA. Žádné skutečné, ani domnělé výročí sv. Václava nyní není.
Jan Cinert
Věřit v pravost Kristiánovy legendy je výhodné
Téměř v každé knize o české historii 9. a 10. století se setkáváme s hojnými citacemi z tzv. Kristiánovy legendy. Často je podle této legendy i vykládán smysl našich nejstarších dějin.
Jan Cinert
Pravda o židovské dívce Ester
Její příběh ve Starém zákoně posiloval Židy za holokaustu. Nedávno se na tomto blogu objevil názor, že v příběhu obsažené pověšení deseti Hamanových/Amanových synů je stará věštba o popravě deseti nacistických pohlavárů.
Jan Cinert
Před třemi roky zemřel antropolog Emanuel Vlček
Nesmazatelně se zapsal do historie hledání pravdivé podstaty nejstarších českých dějin. Před třemi desetiletími zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců, odlišné od dodnes uplatňovaného oficiálního výkladu.
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?
Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2662x
p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa