4. listopadu 2010
Sámův Wogastisburg nalezen
Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.
Jestliže se odpoutáme od všech dosavadních romanticko národoveckých výkladů o smyslu tzv. Sámovy říše, dojdeme podle kritického vyhodnocení Kroniky tzv. Fredegara k úplně jinému pohledu na smysl textu této kroniky. Sámo nevytvořil žádnou rozsáhlou říši ani kmenový svaz a nebyl prvním sjednotitelem západních Slovanů. Byl to pouze francký dobrodruh s organizačním a obchodním talentem. Za protiavarského povstání v roce 623 jej díky jeho schopnostem začali Slované sousedící s Avary uznávat za vládce, na dnes obtížně vymezitelném území.
V roce 631 se uskutečnil francký vojenský vpád do Sámem ovládaného území ve třech samostatných proudech. Základem této staré taktiky bylo překonání hlavní terénní překážky na hranici napadeného území několika samostatnými vojsky. Tím bylo zabráněno soustředění bránícího vojska na jednom místě, což zvyšovalo pravděpodobnost úspěchu proniknutí na napadené území. Následně se samostatné proudy spojily na okraji napadeném území a společně uskutečnily mohutný vpád do samotného středu napadené země.
Jedinou takovou hlavní terénní překážkou, v případě Sámem ovládaného území, je střední Dunaj mezi ústími řek Kampa a Morava. Na pravém břehu Dunaje se v místě očekávaného hlavního náporu Austrasijců nalézá město Traismauer, postavené na troskách římského opevněného tábora jménem Augustianis. Toto místo Au-gust-ian-is je hledaným Wo-gast-is-burgem. Pozdějším názvem je Trigisamo, v němž je jmenný kořen Trig- překladem -gast-, obojí primárně stín. Následně vzniklo zkomolené Treisinmure a z toho dnešní Traismauer (Traiská zeď).
Ze všech dosud uváděných možných lokalizací Wogastisburgu, pouze toto umístění vyhovuje z více ohledů. Souzní s etymologií, geografií, morfologií a archeologickými nálezy určujícími oblast protiavarského povstání. Ztotožnění Wogastisburgu s ruinami římského tábora Augustianis je možno považovat za téměř jisté.
Celý článek viz - Místo Sámova Wogastisburgu nalezeno
Jan Cinert
3. 10. 2010
Jan Cinert
Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily
V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.
Jan Cinert
Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky
Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.
28.9.2011 v 17:54
| Karma: 15,96
| Přečteno: 2317x
| Diskuse| Společnost
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností
Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.
8.11.2010 v 12:00
| Karma: 25,82
| Přečteno: 4300x
| Diskuse| Společnost
Jan Cinert
Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno
Sto padesát let se zcela samozřejmě předpokládalo, že v rotundě sv. Kateřiny je vyobrazeno povolání Přemysla od pluhu a celkem dvacet sedm vyobrazených postav se štíty jsou přemyslovská knížata. Stále uplatňovaným oficiálním názorem je, že malby byly provedeny v závislosti na Kosmově kronice.
Jan Cinert
Ostatky sv. Anežky se nenalezly, najdou se ostatky Boleslava I.?
Přede dvěma měsíci byly za velkého mediálního zájmu hledány ostatky sv. Anežky. Ostatky Boleslava I. nehledá nikdo. Proč ten rozdíl?
Jan Cinert
Sv. Václav - světec a panovník, celkem zbytečná výstava
Včera byla v Národním muzeu zpřístupněna výstava připravená pod záštitou prezidenta Václava Klause a sponzorovaná pojišťovnou UNIQUA. Žádné skutečné, ani domnělé výročí sv. Václava nyní není.
Jan Cinert
Věřit v pravost Kristiánovy legendy je výhodné
Téměř v každé knize o české historii 9. a 10. století se setkáváme s hojnými citacemi z tzv. Kristiánovy legendy. Často je podle této legendy i vykládán smysl našich nejstarších dějin.
Jan Cinert
Pravda o židovské dívce Ester
Její příběh ve Starém zákoně posiloval Židy za holokaustu. Nedávno se na tomto blogu objevil názor, že v příběhu obsažené pověšení deseti Hamanových/Amanových synů je stará věštba o popravě deseti nacistických pohlavárů.
Jan Cinert
Neoslavené výročí – Před 1100 roky začal vznikat český stát
Dosavadní výklad nejstarší české historie předpokládal, že prvotním státotvorným projevem bylo přijetí křesťanství knížetem Bořivojem. Jenže historická věda není legenda o křesťanském mučedníkovi. Skutečný státotvorný proces byl zahájen roku 909. Tohoto roku došlo k první přemyslovské územní expanzi a to do jižních Čech. Získali tak monopol na obchod se solí v téměř celých Čechách a zřejmě částečně i na Moravě. Vzestup přemyslovské moci byl zahájen.
Jan Cinert
Před třemi roky zemřel antropolog Emanuel Vlček
Nesmazatelně se zapsal do historie hledání pravdivé podstaty nejstarších českých dějin. Před třemi desetiletími zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců, odlišné od dodnes uplatňovaného oficiálního výkladu.
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?
Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2662x
Nezávislý historik, autor knihy Bylo to jinak (2008) a Vznik přemyslovské državy – Od oráče Přemysla po knížete Boleslava (2021), více na http://www.bylotojinak.cz/vznik-premyslovske-drzavy.
p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa
p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa
