Ostatky sv. Anežky se nenalezly, najdou se ostatky Boleslava I.?
Hranicka kostí K 3K. Hilbert
Pro svatořečení byly dříve ostatky velmi důležité. Prokazovalo se jimi, že mučedník skutečně existoval. Byl to pragmatický předpis zabraňující svatořečení vymyšlených postav, či bájných postav z pohanských mýtů. Připomeňme si, že k tomu často skutečně docházelo; například sv. Jiří je personifikací jara a stejně i sv. Martin personifikací podzimu. U historicky doložené blahoslavené Anežky byla nakonec učiněna výjimka a byla svatořečena, i když její ostatky nejsou známy. Přesto, jak známo, došlo k pokusu její ostatky nalézt v pražském kostele sv. Haštala na základě vizí řádové sestry z Kroměříže. Ostatky se samozřejmě nenalezly.
Již z doby dostavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě na počátku 20. století je svědectví o existenci pietně srovnané hraničky kostí označené K 3. Informace nepochází od vizionářů, ale od tvůrce dostavby katedrály Kamila Hilberta a dalších odborníků. Vše navíc dokládaly fotografie. Tyto ostatky byly koncem 90. za naprostého mediálního ticha vyzdviženy a následně podrobeny jedoduššímu antropologickému výzkumu. Bylo zjištěno, že se jedná o ostatky muže zemřelého ve věku 65 + x roků, muže zemřelého ve věku 35 ± 10 roků, ženy zemřelé ve věku 55 ± 10 roků a sedmi dětí. Podle dožitých věků by se mohlo nejspíše jednat o Boleslava I., jeho dospělého syna, manželku a alespoň některé jejich děti. Na podrobnější výzkum, například určení krevních skupin jedinců, které by osvětlily možnost vzájemné příbuznosti, se už nenašly peníze.
Tak je nutné si položit otázku, kam jsme se to na počátku 3. tisíciletí vlastně dostali? Na archeologický výzkum na základě vizí se prostředky najdou, na výzkum významných ostatků nikoliv. Jsme obklopeni připomínáním symbolického významu a odkazu sv. Václava vytvořeného legendami, skutečná historická postava tohoto přemyslovského knížete a jeho doba nikoho nezajímá. Na propagaci kultu sv. Václava se zdroje najdou, na genetický výzkum prvních Přemyslovců nikoliv. Půjde to tak do nekonečna, nebo jednou dostane věda přednost před vizemi a spekulacemi?
Jan Cinert
Poslední úprava článku 29. 12. 2012
Jan Cinert
Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily
V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.
Jan Cinert
Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky
Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností
Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.
Jan Cinert
Sámův Wogastisburg nalezen
Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.
Jan Cinert
Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno
Sto padesát let se zcela samozřejmě předpokládalo, že v rotundě sv. Kateřiny je vyobrazeno povolání Přemysla od pluhu a celkem dvacet sedm vyobrazených postav se štíty jsou přemyslovská knížata. Stále uplatňovaným oficiálním názorem je, že malby byly provedeny v závislosti na Kosmově kronice.
Jan Cinert
Sv. Václav - světec a panovník, celkem zbytečná výstava
Včera byla v Národním muzeu zpřístupněna výstava připravená pod záštitou prezidenta Václava Klause a sponzorovaná pojišťovnou UNIQUA. Žádné skutečné, ani domnělé výročí sv. Václava nyní není.
Jan Cinert
Věřit v pravost Kristiánovy legendy je výhodné
Téměř v každé knize o české historii 9. a 10. století se setkáváme s hojnými citacemi z tzv. Kristiánovy legendy. Často je podle této legendy i vykládán smysl našich nejstarších dějin.
Jan Cinert
Pravda o židovské dívce Ester
Její příběh ve Starém zákoně posiloval Židy za holokaustu. Nedávno se na tomto blogu objevil názor, že v příběhu obsažené pověšení deseti Hamanových/Amanových synů je stará věštba o popravě deseti nacistických pohlavárů.
Jan Cinert
Neoslavené výročí – Před 1100 roky začal vznikat český stát
Dosavadní výklad nejstarší české historie předpokládal, že prvotním státotvorným projevem bylo přijetí křesťanství knížetem Bořivojem. Jenže historická věda není legenda o křesťanském mučedníkovi. Skutečný státotvorný proces byl zahájen roku 909. Tohoto roku došlo k první přemyslovské územní expanzi a to do jižních Čech. Získali tak monopol na obchod se solí v téměř celých Čechách a zřejmě částečně i na Moravě. Vzestup přemyslovské moci byl zahájen.
Jan Cinert
Před třemi roky zemřel antropolog Emanuel Vlček
Nesmazatelně se zapsal do historie hledání pravdivé podstaty nejstarších českých dějin. Před třemi desetiletími zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců, odlišné od dodnes uplatňovaného oficiálního výkladu.
Jan Cinert
Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?
Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2662x
p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa